Přesto se tu hrálo až do poloviny padesátých let minulého století. Změna politických poměrů se podepsala i na změně názvu děčínských basketbalistů. Po SOKOLE tu byl SPARTAK-KARNA, poté až do devadesátých let se hrálo pod hlavičkou LOKOMOTIVY. S přibývajícím časem se kvalita děčínského basketbalu zvedala. Vyrůstali mladí hráči a v r. 1958 se postoupilo do divize. O dva roky později tu byla dokonce druhá liga. Hrály také ženy, které rovněž postoupily mimo kraj. Vyšší soutěže vyžadovaly i větší prostory.

A tak se děčínský basketbal postupně stěhoval do velkého sálu Střelnice,poté do tělocvičny SPŠSD na Letné, hrálo se i na zámku a poté od šedesátých let v hale východního nádraží. Tam se odehrály i zápasy tehdejší nejvyšší basketbalové soutěže Československa, kam se Děčín probojoval v r. 1974. Další starty pak byly v sezónách 1986/87 a 1988/89. To se již hrávalo v nově vybudované hale v Maroldově ul. V ní jsou děčínští basketbalisté domovem od r.1981. V roce 1993 vstoupil děčínský mužský basketbal do nejvyšší soutěže České republiky – Kooperativa národní basketbalové ligy, kde setrvává až dodnes.

Největšího úspěchu dosáhl v sezóně 1997/98, když vybojoval bronzové medaile. Přetrvávající problémy s hracími prostory byly vyřešeny přestavbou bývalé "MAROLDOVKY" tak, že dnešní ARMEX SPORTCENTRUM je jedním z nejhezčích sportovních stánků s kapacitou 1 200 diváků.

Měl-li tento sport problémy s herními prostorami, měl naopak štěstí na lidi, kteří jej posouvali k vyšším metám. Počínaje legendárním náčelníkem Sokola, který přinesl basketbalový míč po obvyklém cvičení, po ty další, kteří přijímali onen pomyslný štafetový kolík a dovedli tento sport až po vysokou kvalitu současných dnů.